V roce 1987 byl neznámým vrahem zavražděn palestinský karikaturista Naji Al-Ali. Tento 52minutový dokument režiséra Kasima Abida sleduje jeho život a dílo od narození v Galileji až po smrt v Londýně. Zkoumá síly, které Nadžího formovaly jako umělce i jako člověka, a ukazuje, jak se jeho zkušenosti odrážejí ve zkušenostech ostatních Palestinců žijících v exilu.
Ve středu 22. července 1987 kolem 17:10 byl Nadží al-Alí, politický karikaturista kuvajtského deníku Al-Qabas, střelen do týla, když šel do své kanceláře na Ives Street v londýnské čtvrti Knightsbridge.
Jednapadesátiletý Al-Ali byl převezen do nemocnice, kde zůstal 37 dní v kómatu a 29. srpna 1987 zemřel. Karikaturistovi bylo v letech před jeho vraždou několikrát vyhrožováno smrtí.
V roce 2017 britská policie případ vraždy znovu otevřela, ale vyšetřování nepřineslo žádné nové stopy.
Celý dokument je díky jeho režisérovi k vidění na Youtube.
Nadží al-Alí se narodil v roce 1936 v palestinské vesnici Aš Šajara (Galilea).
V roce 1948 byla Aš Šajara jednou ze 480 vesnic zničených v rámci takzvané "Nakby" neboli katastrofy. Nakba je zničení Palestiny při vzniku izraelského státu. Palestinci přišli o více než polovinu své půdy, došlo k masakrům a vzniklo přibližně 750 000 uprchlíků. Nadžímu al-Alímu bylo deset let, když byl se svou rodinou vyhnán z Palestiny do uprchlického tábora Ein al-Hilweh v Libanonu. Na počátku 60. let emigroval do Kuvajtu.
V roce 1974 vypukla v Libanonu občanská válka a Nadží al-Alí se vrátil k palestinským fedajínům, kteří se usadili v Bejrútu. Když OOP vyjednala s Izraelem stažení své armády, libanonské falangy zahájily pronásledování palestinských uprchlíků, které vyvrcholilo masakrem Sabry a Chatily, dvou táborů na předměstí Bejrútu. Nadží al-Alí se šest měsíců skrýval v tunelech ve městě, než se mu nakonec podařilo uprchnout do Kuvajtu.
Odtud odsoudil vedení OOP jako nepřímo zodpovědné za masakry v Sabře a Čatíle. V reakci na to vedení OOP a několik arabských novin zorganizovalo rozsáhlou tiskovou kampaň proti Nají al-Alímu, která měla podobu veřejných odmítavých aktů. Nakonec byl z Kuvajtu vyhoštěn. Žádný jiný arabský stát ho nebyl ochoten přijmout a on odešel do exilu v Londýně(1).
Od roku 1975 až do své smrti v roce 1987 kreslil Naji al-Ali četné karikatury odsuzující situaci palestinských uprchlíků.
Jeho postava Handaly, který je k divákovi vždy otočen zády (což je interpretováno jako narážka na ty, kteří se k palestinským požadavkům obracejí zády), symbolizuje desetiletého uprchlického chlapce, jímž byl a který se stal ikonou palestinských uprchlíků. Dodnes zůstává mocným symbolem boje a odporu palestinského lidu za spravedlnost a sebeurčení.
