Hromadný hrob. Karikatura z 19. 4. 2025 v ČTXT.
Překlad karikatury: "S rostoucí hloubkou masového hrobu se reakce světa stávala stále mělčí".
Více než 51 000 mrtvých a více než 116 343 zraněných - to je kromě nahromaděné a prohlubující se humanitární katastrofy v Palestině daň za novou fázi genocidy od 7. října 2023.
Dne 18. března 2025 Izrael jednostranně porušil příměří a opět zabránil vstupu humanitární pomoci, protože pokračuje ve vyhlazování obyvatelstva Gazy. Od tohoto dne bylo zabito přibližně 1 650 lidí a více než 4 300 jich bylo zraněno, i když v době, kdy čtete tyto řádky, se tato čísla ještě zvýší.
Gaza, jedno z nejhustěji osídlených míst na planetě, nyní představuje selhání paměti. Desítky let okupace, apartheidu a etnických čistek normalizovaly každodenní masakry, které byly pohřbeny ve zpravodajství pod každou druhou zprávou nebo výsledkem posledního fotbalového zápasu. Někdy ani to ne.
Dne 14. dubna se evropští ministři zahraničí setkali v Lucemburku s palestinskou samosprávou a očistili své svědomí tím, že se zavázali poskytnout během tří let balíček pomoci ve výši 1,6 miliardy eur, aniž by však zvýšili sankce vůči Izraeli a řešili situaci v Gaze.
Izrael mezitím pokračuje v útocích na nemocnice, školy a uprchlické tábory, ale také se nadále snaží vyhladovět obyvatelstvo.
Od 2. března se do pásma nedostala žádná humanitární pomoc, a aby toho nebylo málo, podařilo se vrahům bombardováním distribučního centra mouky UNRWA nechat lidi dokonce i bez chleba.
OSN již hovoří o nejhorším okamžiku 18 měsíců trvajícího obléhání a odsuzuje zabití více než 70 civilistů v Libanonu. Bombardování nemocnic je nyní běžnou praxí, protože pohrdání izraelské vlády životem a jakoukoli smlouvou, textem či myšlenkou o lidských právech je absolutní.
Zkouška dějin. Karikatura z 11. 5. 2023 v ČTXT
Je pro mě nepochopitelné, že jsme prostě svědky genocidy palestinského lidu. Jako něco, co je nám zcela cizí. Pocit bezmoci je naprostý, když se zamyslíme nad beztrestností vrahů a vlažnou, někdy neexistující a/nebo spoluvinnou reakcí zbytku světa.
Nesmíme se přestat ptát... Co řekneme, až se nás budoucí generace zeptají, co jsme dělali, když byl palestinský lid vyhlazován?
