Trestný čin. Karikatura z 23/11/2024 v CTXT
Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Benjamina Netanjahua a Yoava Gallanta za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v období od 8. října do 20. května 2023.
Předsoudní senát ICC I proto odmítá námitky státu Izrael týkající se jurisdikce a vydává zatykače na Netanjahua a Gallanta.
V tiskové zprávě ze dne 21. listopadu 2024 soud argumentuje zatykači:
Komora vydala zatykače na dvě osoby, Benjamina Netanjahua a Yoava Gallanta, za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny spáchané nejméně od 8. října 2023 do nejméně 20. května 2024, tedy do dne, kdy obžaloba podala žádosti o vydání zatykače.
Zatykače jsou označeny jako "tajné", aby byli chráněni svědci a zajištěn průběh vyšetřování. Komora se však rozhodla níže uvedené informace zveřejnit, neboť se zdá, že dochází k podobnému jednání, jako je to, které je předmětem zatykače. Kromě toho se senát domnívá, že je v zájmu obětí a jejich rodin, aby byly o existenci zatykačů informovány.
Za prvé, senát se domnívá, že údajné jednání pánů Netanyahua a Gallanta spadá do pravomoci tribunálu. Komora připomněla, že již v předchozím složení rozhodla, že pravomoc Tribunálu se v dané situaci vztahuje na Gazu a Západní břeh Jordánu, včetně východního Jeruzaléma. Komora dále odmítla využít svého uvážení ex officio k určení přípustnosti obou případů v této fázi. Tím není dotčeno případné určení příslušnosti a přípustnosti případů v pozdější fázi.
Pokud jde o zločiny, Komora shledala oprávněné důvody domnívat se, že pan Netanjahu, narozený 21. října 1949, předseda vlády Izraele v době příslušného jednání, a pan Gallant, narozený 8. listopadu 1958, ministr obrany Izraele v době údajného jednání, jsou trestně odpovědní za následující zločiny jako spolupachatelé, neboť se činů dopustili společně s dalšími osobami: válečný zločin vyhladovění jako způsob vedení války; a zločiny proti lidskosti vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy.
Sněmovna rovněž shledala oprávněné důvody domnívat se, že Netanjahu a Gallant nesou trestní odpovědnost jako civilní nadřízení za válečný zločin úmyslného vedení útoku proti civilnímu obyvatelstvu.
Údajné trestné činy
Sněmovna shledala přiměřené důvody domnívat se, že v rozhodné době platilo mezinárodní humanitární právo týkající se mezinárodního ozbrojeného konfliktu mezi Izraelem a Palestinou. Je tomu tak proto, že obě země jsou vysokými smluvními stranami Ženevských úmluv z roku 1949 a že Izrael okupuje přinejmenším část Palestiny.
Sněmovna se rovněž domnívala, že na boje mezi Izraelem a Hamásem se vztahuje právo o nemezinárodních ozbrojených konfliktech. Komora měla za to, že údajné jednání pánů Netanjahua a Gallanta se týkalo činnosti izraelských vládních orgánů a ozbrojených sil proti civilnímu obyvatelstvu v Palestině, konkrétně proti civilistům v Gaze. Týkalo se tedy vztahu mezi dvěma stranami mezinárodního ozbrojeného konfliktu, jakož i vztahu mezi okupační mocností a obyvatelstvem na okupovaném území. Z těchto důvodů, pokud jde o válečné zločiny, považoval senát za vhodné vydat zatykače v souladu s právem mezinárodních ozbrojených konfliktů. Komora rovněž shledala, že údajné zločiny proti lidskosti byly součástí rozsáhlého a systematického útoku proti civilnímu obyvatelstvu Gazy.
Sněmovna zjistila, že existují rozumné důvody se domnívat, že obě osoby vědomě a úmyslně připravily civilní obyvatelstvo Gazy o předměty nezbytné k přežití, včetně potravin, vody, léků a zdravotnického materiálu, jakož i paliva a elektřiny, a to nejméně od 8. října 2023 do 20. května 2024.
Tento závěr vychází z role Netanjahua a Gallanta, kteří brání humanitární pomoci v rozporu s mezinárodním humanitárním právem a neusnadňují pomoc všemi dostupnými prostředky. Komora zjistila, že jejich jednání vedlo k narušení schopnosti humanitárních organizací poskytovat potraviny a další základní zboží potřebnému obyvatelstvu v Gaze. Výše uvedená omezení spolu s výpadky dodávek elektřiny a snížením dodávek pohonných hmot měla rovněž vážný dopad na dostupnost vody v Gaze a na schopnost nemocnic poskytovat lékařskou péči.
Sněmovna rovněž konstatovala, že rozhodnutí o povolení nebo zvýšení humanitární pomoci Gaze byla často podmíněná. Nebyla přijata tak, aby byly splněny závazky Izraele podle mezinárodního humanitárního práva nebo aby bylo zajištěno, že civilní obyvatelstvo Gazy obdrží dostatečné množství zboží, které potřebuje. Ve skutečnosti byla reakcí na nátlak mezinárodního společenství nebo žádosti USA. V každém případě zvýšení humanitární pomoci nebylo dostatečné pro zlepšení přístupu obyvatelstva k základnímu zboží.
Sněmovna navíc shledala oprávněné důvody domnívat se, že pro omezení přístupu k operacím humanitární pomoci nelze nalézt jasnou vojenskou nezbytnost ani jiné ospravedlnění podle mezinárodního humanitárního práva. Navzdory varováním a výzvám, které v souvislosti s humanitární situací v Gaze vyslovila mimo jiné Rada bezpečnosti OSN, generální tajemník OSN, státy a vládní organizace a organizace občanské společnosti, byla povolena pouze minimální humanitární pomoc. V tomto ohledu vzal Sněmovna v úvahu dlouhé období nedostatku a prohlášení pana Netanjahua, který spojil zmrazení základního zboží a humanitární pomoci s cíli války.
Komora proto shledala oprávněné důvody domnívat se, že Netanjahu a Gallant nesou trestní odpovědnost za válečný zločin vyhladovění jako způsobu vedení války.
Sněmovna shledala, že existují rozumné důvody domnívat se, že nedostatek potravin, vody, elektřiny a paliva, jakož i specifického zdravotnického materiálu, vytvořil životní podmínky, které vedly ke zničení části civilního obyvatelstva Gazy, což mělo za následek smrt civilistů, včetně dětí, v důsledku podvýživy a dehydratace. Na základě materiálů předložených obžalobou, které se týkaly období do 20. května 2024, nemohl senát konstatovat, že byly naplněny všechny znaky zločinu proti lidskosti vyhlazování. Komora však shledala, že existují rozumné důvody domnívat se, že ve vztahu k těmto obětem byl spáchán zločin proti lidskosti spočívající ve vraždě.
Navíc tím, že úmyslně omezují nebo brání vstupu zdravotnického materiálu a léků, zejména anestetik a anesteziologických přístrojů, do Gazy, jsou tyto dvě osoby rovněž odpovědné za způsobení velkého utrpení nelidským jednáním lidem, kteří potřebují ošetření. Lékaři byli nuceni operovat zraněné osoby a provádět amputace, včetně dětí, bez anestezie a/nebo byli nuceni používat nevhodné a nebezpečné prostředky k uspání pacientů, což jim způsobovalo extrémní bolest a utrpení. To se rovná zločinu proti lidskosti spočívajícímu v jiných nelidských činech.
Sněmovna rovněž shledala oprávněné důvody domnívat se, že výše uvedené jednání zbavilo významnou část civilního obyvatelstva Gazy jejich základních práv, včetně práva na život a zdraví, a že obyvatelstvo bylo cílem útoku z politických a/nebo národnostních důvodů. Dospěl proto k závěru, že byl spáchán zločin proti lidskosti spočívající v pronásledování.
Nakonec senát dospěl k závěru, že existují rozumné důvody domnívat se, že pánové Netanjahu a Gallant nesou trestní odpovědnost jako civilní nadřízení za válečný zločin úmyslného vedení útoků proti civilnímu obyvatelstvu Gazy. V tomto ohledu senát usoudil, že materiály poskytnuté obžalobou mu umožňují učinit zjištění pouze o dvou incidentech, které lze označit za útoky úmyslně vedené proti civilnímu obyvatelstvu. Existují rozumné důvody domnívat se, že pan Netanjahu a pan Gallant, přestože měli k dispozici opatření k zabránění nebo potlačení páchání trestných činů nebo k zajištění předání věci příslušným orgánům, tak neučinili.
Reakce na zatykač byly pozoruhodné tím, že někteří političtí představitelé oznámili, že se jím nehodlají řídit, pokud Netanjahu vstoupí na jejich území. Například Německo uvedlo, že Netanjahua nezatkne.
Mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit se domnívá, že Berlín příkaz Mezinárodního trestního soudu vůči Netanjahuovi pravděpodobně nesplní:"Těžko si dovedu představit, že by v Německu mohlo dojít k zatýkání na tomto základě," řekl.
Joe Biden označil mezinárodní zatykač za "nehorázný".
"To, že Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na izraelské představitele, je pobuřující. Dovolte mi, abych se ještě jednou vyjádřil jasně: ať už ICC naznačuje cokoli, mezi Izraelem a Hamásem není žádná rovnost. Vždy budeme stát na straně Izraele proti hrozbám pro jeho bezpečnost."
Maďarský pravicově extremistický prezident Viktor Orbán označuje rozhodnutí soudu za "drzé" a "cynické", zve Netanjahua na návštěvu Budapešti a ujišťuje, že nařízení haagského trestního soudu nebude mít na jeho zemi žádný vliv.
Italský ministr obrany Guido Crosetto prohlásil, že ačkoli je "nesprávné" srovnávat Netanjahua a Gallanta s Hamásem, pokud by oba vstoupili do Itálie, "museli bychom je zastavit". Matteo Salvini, místopředseda vlády a ministr infrastruktury a dopravy, však stejný názor nesdílí. "Mám v plánu se brzy setkat se zástupci izraelské vlády, a pokud by Netanjahu přijel do Itálie, byl by vítán. Váleční zločinci jsou jiní," řekl Salvini v pátek ráno navzdory slovům šéfa obrany(Zdroj).
Zatykač na Netanjahua odmítl i argentinský prezident Javier Milei, který genocidu odmítl s odvoláním na právo na obranu zločinců: "Tato rezoluce ignoruje legitimní právo Izraele bránit se proti neustálým útokům teroristických organizací, jako jsou Hamás a Hizballáh."
Zatímco se tak děje, Izrael pokračuje v bezohledném masakrování civilistů v Palestině i Libanonu a opakují se útoky na mírovou misi OSN. UNIFIL oznámil, že čtyři z jeho modrých přileb byli zraněni při izraelském útoku v Libanonu.
Netanjahu pro změnu označil Mezinárodní trestní soud za antisemitský a poděkoval Bidenovi a Orbánovi za jejich podporu.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) 24. května nařídil Izraeli , aby zastavil vojenskou ofenzívu proti Rafáhu a otevřel přechod s Egyptem, aby umožnil vstup humanitární pomoci. Není třeba připomínat, kde Netanjahu s tímto příkazem udělal chybu.
O tři dny dříve požádal Mezinárodní trestní soud o vydání zatykače na izraelského premiéra Netanjahua a ministra obrany Galanta za možné válečné zločiny a o stejné opatření požádal i pro několik vůdců Hamásu.
Zatykač, kromě symbolického" a poněkud opožděného prohlášení o úmyslu, lze považovat za"méně je nic". Šance, že tito lidé budou zatčeni, je mizivá. MTS nemá vlastní policejní síly, takže podle jeho statutu je 124 států, které tvoří MTS, povinno zatknout a předat jakoukoli osobu, na niž byl vydán zatykač, pokud vstoupí na jejich území. Okolnosti jsou různé.
- Související, Gaza: Čas přerušit vztahy s Izraelem
