Karikaturista John Callahan v dokumentárním filmu: Touch Me Someplace I Can Feel (2007)
Článek aktualizován 23. května 2021. Přidány jsou některé překlady dopisů se stížnostmi, které autor obdržel. Viz v "Kontroverze". Také jsem přidal několik odkazů na některé jeho knihy. Viz část "Práce".
Vzpomínka na Johna Callahana.
Gus Van Santse chystá režírovat Joaquina Phoenixe ve filmové adaptaci autobiografie kreslíře Johna Callahana, která by se mohla začít natáčet v roce 2017.
Mezi herci se údajně objeví také Rooney Mara a Jonah Hill.
Film
Aktualizace 29/11/2017. Film byl ohlášen na festival Sundance 2018
Nebojte se, pěšky se daleko nedostane / USA (režie: Gus Van Sant, scénář: Gus Van Sant (scénář), John Callahan (životopis), producenti: Charles-Marie Anthonioz, Mourad Belkeddar, Steve Golin, Nicolas Lhermitte) .
John Callahan má talent na nekorektní vtipy... a problémy s alkoholem. Když se Callahan při autonehodě ocitne v ohybu, probudí se trvale upoutaný na invalidní vozík.
Na své cestě ze dna nachází Callahan krásu a komiku v absurditě lidské zkušenosti. Hrají: Joaquin Phoenix, Jonah Hill, Rooney Mara, Jack Black. Světová premiéra.
Taser filmu (16. ledna 2018)
Na stránkách první zprávy o Callahanově životě se objevily již koncem 90. let. Ještě za svého života kreslíř potvrdil, že Robin Williams, který se prohlásil za jeho fanouška, má práva na zfilmování jeho příběhu. Herec byl dokonce vyzván, aby ve filmu hrál a produkoval ho.
Callahan na otázku odpověděl takto.
Slyšel jsem, že Robin Williams má práva na zfilmování Callahanovy autobiografie, je to pravda?
Ano, a zde je úryvek z Callahanovy autobiografie Don't Worry He Won't Get Far on Foot: Autobiografie nebezpečného muže.
Obálka Callahanovy knihy, podle níž byl film natočen.
Callahan také řekl, že pokud by se film někdy natočil, chtěl by, aby v něm hrál Philip Seymour Hoffman.(Zdroj)
Po smrti Johna Callahana v roce 2010 a Robina Williamse v roce 2014 byl projekt odložen.
Kdykoli slyším o kreslených filmech, vybaví se mi pomalá, nudná produkce, která zaujme jen pár vyvolených.
Kreslíř vstane, uvaří si kávu a... sedne si ke kreslení. Rychlá akce. Nebo ještě hůře, dramatizace a filmové licence s velkorysými ústupky fikci.
Doufám, že Callahanův případ takový není, a to kvůli zvláštnosti jeho postavy. Může také posloužit k tomu, aby se trochu vybrousily a upřesnily různé verze detailů jeho životopisu, které byly ztučněny a přikrášleny v závislosti na tom, kdo příběh vyprávěl.
Konečně jsem ho viděl na Prime Video. Není to špatné, trochu pomalé a jeho činnost jako kreslíře zabírá jen minimální část filmu, která je prezentována jako vedlejší. Scénář se točí hlavně kolem jeho boje s alkoholem.
John Callahan, život mezi dramatem a humorem
Americký karikaturista a hudebník se narodil 5. února 1951 v nemocnici u kostela svatého Vincenta a krátce nato byl opuštěn. Nikdy neznal totožnost svých biologických rodičů.
Z portlandského sirotčince ho adoptoval David Callahan (Dave), pracovník společnosti Cargill, a jeho žena Rosemary, oregonský pár, který věřil, že nemůže mít děti, ačkoli později měl dalších pět dětí a dal mu jméno John Michael Callahan.
John vyrůstal ve městě The Dalles (Oregon), asi 50 mil východně od Portlandu, a chodil do katolické školy, ve čtvrté třídě na Akademii sv. Marie, kde se začal rodit karikaturista John Callahan. Začal kreslit karikatury jeptišek a další kresby.
"Začal jsem kreslit karikatury hlodavců, abych pobavil kamarády ve třídě."
Budova Saint Mary's Academy (The Dalles) v roce 1954 - Fotografie od Ross, Marion Dean
Podle některých svědectví začal pít ve 12 letech, podle jiných zdrojů ho v osmi letech sexuálně zneužil učitel, a aby se s tímto traumatem vyrovnal, začal ve 14 letech pít.
"Alkoholem jsem zakrýval bolest ze zneužívání," řekl. "V rodině jsem se cítil jako outsider," vzpomíná John.
"Bylo to nepřímé. Vztahy s tou jeptiškou to opravdu pokazily."
Po absolvování Akademie sv. Marie v roce 1965 začal John chodit do státní školy. "Katolická škola byla mnohem přísnější než státní. Ve srovnání s tím byla státní škola nudná." John proto často vynechával vyučování, aby mohl pít s přáteli.
Vystudoval střední školu a začal pracovat jako pomocný dělník ve státní psychiatrické léčebně, poté pracoval v hliníkárně. Ve 20 letech se John přestěhoval do Los Angeles.
Alkohol
Postupně se jeho závislost na alkoholu zvyšovala, jeho filozofií bylo pít a žít pro tento den. "Každý den bych mohl vypít dvanáct piv, víno a whisky."
Drogy
Experimentoval také s dalšími drogami, včetně marihuany a LSD.
"LSD mě děsilo, byl jsem paranoidní," řekl John. Alkohol byl však jeho oblíbenou drogou a sehrál významnou roli v událostech, které navždy změnily jeho život.
Sám své mládí popisoval jako střídání pracovních dnů a pití bez jakéhokoli jiného cíle. Jeden z jeho přátel, Kevin Mullane, v rozhovoru uvedl, že k jeho smrti mělo blíže pití než nehoda.
"Ironií osudu mu tato nehoda možná zachránila život," řekl Mullane.
Zdroj. Lori A. Woodová
V roce 1987 začal Callahan psát svou autobiografii Don't Worry He Won't Get Far on Foot: The Autobiography of a Dangerous Man. "Myslel jsem si, že je to dobrý příběh, o který bychom se mohli podělit s lidmi," řekl John.
V roce 1989 vydalo nakladatelství William Morrow knihu.
Některé z jeho vinět
Tento článek pokračuje na straně 2
